JÓGA

Možná vás napadají otázky: co je vlastně jóga? Je to fyzické cvičení? Nebo je jejím smyslem něco jiného? Pokusím se tedy tyto otázky osvětlit.
Jóga je jeden ze šesti staroindických filozofických směrů (daršanů). Nejznámější zmínky o józe pocházejí z Bhagavadhity (200 př.n.l.) a Pataňdžaliho jóga súter (300 – 200 př.n.l.).  V sanskrtu (staroindický jazyk) se slovo jóga překládá jako "připoutat, spojit, sjednotit". Jde o spojení individuálního Já (Átman) s univerzálním Bytím (Brahman). Smysl jógy může být tedy chápán např. jako poznání nejvyššího Já, objevení pravé podstaty, oproštění se od ega (falešného já). V józe se snažíme o zastavení myšlenkových vírů (čita vrtti), o vědomou pozornost v každém okamžiku v našem těle i mysli. Učíme se být "nezávislí pozorovatelé" sebe i okolí, svých konání, řečí – s odstupem od myšlenek, hodnocení. Přijímáme vše, co přichází, považujeme každou zkušenost za správnou (dobrou i špatnou). Hledáme klid mysli, vnitřní spokojenost, pocit všeobjímající lásky.

Snaha o přiblížení se k cílům jógy může být realizována prostřednictvím různých způsobů - "cest jógy". Čtyři nejdůležitější CESTY JÓGY jsou karma jóga, bhakti jóga, džňána jóga a rádža jóga. Ideální je, když se tyto cesty propojí, ale různé typy osobnosti můžou preferovat jinou cestu:

KARMA JÓGA (jóga nesobecké činnosti, zákon přičiny a důsledku):
Konáme bez očekávání ocenění, pochvaly, uznání okolím, vděku. Pracujeme bez lpění na výsledcích činnosti, pro činnost jako takovou (protože je to pro nás zajímavé, někomu pomůžeme atd.). Děláme vše s nejlepším vědomím a svědomím nehledě na to, co bude pak, "co si o nás kdo pomyslí".  Respektujeme zákon příčiny a důsledku. Události v našem osudu jsou ovlivňovány našimi předchozími činy (z minulých životů). Naše současné skutky ovlivňují tento a příští životy. Karmu (předurčení) můžeme pozitivně ovlivnit nesobeckým konáním (niškám karma), pozitivním myšlením, pochopením, odpuštěním. Neviníme nikoho z toho, co se nám děje, máme zodpovědnost ve svých rukou – jsme svého štěstí strůjci. 

BHAKTI JÓGA (jóga oddanosti a lásky):
Cítíme respekt a lásku ke všem bytostem, sobě, přírodě, ke své práci, studiu, které jsme si vybrali. Užíváme si přítomný okamžik. Přijímáme vše, co nás potká, ale stále se snažíme o dosažení našich cílů. 

DŽŇÁNA JOGA (jóga poznání a moudrosti, filozofická cesta):
Klademe si otázky "Kdo jsem já?", „Co je smyslem života? Co je po životě?“ (otázky átmavičary,tj. meditace sebedotazováním, což je typická technika džňána jogína). Odpovědi získáváme studiem, zkušeností, máme velkou touhu po poznání. Základem je rozlišování (vivéka) - umožňuje odlišovat podstatné aspekty od těch nepodstatných.

RÁDŽA JÓGA (královská jóga, aštangajóga, osmistupňová stezka):
Jediná z těchto čtyř hlavních cest, kdy se mj. fyzicky cvičí a kdy se věnujeme tělu (jakožto prostředku, ne cíli). Je to cesta pro vytrvalé, pro ty, kdo chtějí pracovat sami na sobě (po fyzické i duchovní stránce). V rámci této osmistupňové jógové cesty se nejprve snažíme o zušlechtění chování (první dva stupně - jáma, nijáma), než přikročíme k ostatním stupňům. Pokud bychom tyto stupně přeskočili, mohlo by naopak dojít spíše k nárůstu našeho ega, např. tím, že bychom se věnovali pouze fyzickému cvičení a "libovali si v tom, jak nám to jde a jaké máme svaly:-)" a srovnávali se s ostatními. Neposuneme se v duchovní cestě, pokud nepracujeme na jámě a nijámě, i kdybychom byli jakkoli fyzicky zdatní a prováděli nejrůznější dechové, očistné či meditační techniky. Neznamená to ale, že musíme všech deset principů jámy a nijámy zvládnout perfektně, než přikročíme k fyzickému cvičení a dalším stupňům osmidílné stezky. Chceme na jejich zvládnutí zkrátka postupně pracovat, byť pro začátek pouze tím, že si uvědomíme, "jak na tom jsme", přiznáme si své chyby. Praktikování dalších stupňů stezky může i zpětně pozitivně ovlivnit vnímání a respektování principů jámy a nijámy. 

O jakých stupních je tedy řeč?

    1. JÁMA (mravní zásady, doporučení)

    2. NIJÁMA (osobní disciplína)

    3. ÁSANA (praxe jógových ásán)

    4. PRÁNAJÁMA (vědomá kontrola prány, práce s energií, dechem)

    5. PRATJAHÁRA (stažení smyslů)

    6. DHÁRANA (koncentrace, práce s myslí)

    7. DHJÁNA (meditace)

    8. SAMÁDHI (nalezení pravé podstaty, prozření, osvícení)

Na počátku práce na principech jámy a nijámy je ryzí uvědomění si fáze, ve které se nacházíme, v čem se nás to týká (bez kritiky, posuzovani). Když si to nepřiznáme, těžko na tom můžeme dále pracovat. 

1. JÁMA (mravní zásady, doporučení uplatněné na úrovni skutků, slov, myšlenek – pro harmonické soužití se všemi bytostmi, kontrola nad určitými negativními tendencemi, egem, do určité míry i vztah k sobě).
    a) Ahimsa (nenásilí) – neubližující chování k sobě (nepotlačujeme vlastní emoce, ásany provádíme s ohledem na své tělo), ostatním lidem, zvířatům a planetě Zemi. Agrese začíná již v myšlenkách, pohledech, gestech, pomluvách. 
    b) Satja (pravda) – základem je vytvoření si pravdivého obrazu o sobě. Uvědoměnujeme si vlastní chyby a jsme schopni je přiznat ostatním. Nepřetváříme se, nejednáme v rozporu se svými názory (s nepříjemným člověkem nejednáme, jakoby nám byl příjemný, ale s nadhledem, s neutrálním postojem), ale také "svou pravdu" vehementně neprosazujeme (může hraničit s porušováním ahimsy). 
    c) Astéja (nekradení) – pro dodrženi této zásady je základem spokojenost s tím, co máme, přejícnost. V souladu s astéjou není: přivlastňování si věcí, používání věcí někoho jiného, zneužití informací, důvěry, nevracení půjčených věcí, dluhy, podvádění (v oblasti financí, práce i ve vztahu), žárlivost, majetnictví, "flákání" se v práci, okrádání druhých o čas - častá nedochvilnost, rušení domluvených schůzek.
    d) Brahmačárja (zdrženlivost v požitcích, čistý způsob života) –  kontrola přejídání, holdování alkoholu atd. Dříve chápáno také jako sexuální půst (v ášramech), dnes to spíše můžeme chápat jako intimitu – emoční blízkost, otevřenost srdcí, důvěru.
    e) Aparigraha (nehrabivost) – kontrola chamtivosti. Nežádoucí je jakékoli hromadění - věcí, peněz, projevů přízně atd. Hmotné statky si s sebou nevezmeme, necháme je na Zemi. Nelpíme na ničem, na nikom. 

2. NIJÁMA (vztahuje se k našim vnitřním postojům, emocím. Pravidla individuální disciplíny, pomocí kterých dosáhneme rovnováhy se sebou samými)
    aSauča (čistota) – čistota těla, mysli, citů. Omezíme zdroje "znečištění" (televizi, setkávání se s lidmi vyzařující negativno atd.) Způsob očisty - láska, krása, umění, pravda.
    b) Santóša (spokojenost) – spokojenost je to největší bohatství, které můžeme vlastnit. Majetek vnitřní spokojenost nepřinese. Jsme spokojení právě teď, v současné situaci, s tím, co máme. Užíváme si přítomný okamžik, stav nicnedělání, ale také si najdeme chvilku klidu v hektickém dni. Jsme věčně nespokojení (se sebou, hledáme věčně chyby na druhých)?. Pak je načase začít "trénovat" santóšu:-).
    c) Tapas (sebekázeň) – přes nesnáze a překážky jdeme trpělivě a vytrvale ke svému cíli. Nenadáváme na okolnosti, ostatní lidi, sami jsme odpovědní za naši současnou situaci. Při nezvládání překážek nesklouzneme k alkoholu, přejídání, sebelítosti. Když jsme ve stresu, nemůže za to okolí, ale my sami - ("zvolili jsme si to").
    d) Svadhjája (studium) – studium jógových spisů (jógasúter), ale také studium sebe samého - učíme se rozlišovat mezi věcmi podstatnými a nepodstatnými (princip vivéky – džnana joga), neulpíváme na povrchu, snažíme se dobírat podstaty, nerozptylujeme se malichernostmi. 
    e) Išvarapranidhána (vztah k Bohu) – propracování vlastní koncepce Boha (můžeme ho vnímat např. jako pravou podstatu všeho, nebo jako vesmír, "matičku přírodu", Buddhu, univerzální lásku, božský princip ve všem okolo i v nás atd.). Pokora, úcta a víra v tento princip. 

 

 

TOPlist